datum narození: 9.3.2005
bydliště: Praha
panička: Mgr. Lenky Tichá
psí spolubydlící: ovčanda Dixinka
kontakt:
lenka.ticha@sukl.cz
VÝSTAVY BB:
výtečná 3 ( 1.výstava BB - tř.otevřená
)
výtečná 1,ČBŠ ( 2.výstava BB - tř.pracovní )
výtečná 1, ČBŠ ( 3.výstava BB - tř.pracovní )
ZKOUŠKY: ZZO, ZOP, ZM
Jak jsem rostla::
1
2 3
4 5
S
bráškou Egirem: 1
2
3
Miluju bahenní koupele: 1
2
Taky chodím poctivě cvičit: 1
2 3
Mé
ostatní fotky: 1
2 3
4 5
vánoce 2006:
2.SRAZ BÍLÝCH
BOXERŮ ( VÝSTAVA ) - FOTO
1.SRAZ BÍLÝCH BOXERŮ - FOTO
Bydlíme v Praze na Žižkově, takže nás můžete potkat na Židovských pecích, na Parukářce, na Pražačce, ale i na Letný a ve Stromovce, tam to mám moc ráda. Jinak mám ještě taťku Roberta (docházím k němu pravidelně na střídavou péči, abych si trošku odpočinula od neustálého komandýrování paničky) a strejdu Petra. Oba se se mnou pořád mazlí a já je zbožňuji. Já mám vlastně ráda všechny lidi, ale tyhle tři nejvíc :-)
Do roka mi panička vyvářela (hovězí a drůbeží), všechno mi to hrozně chutnalo, ale jako na potvoru mám citlivou slinivku a tak po pár záchvatech slinivky, kdy jsem třeba dva dny jen zvracela, mi panička přestala vařit a přešla na granule pro psy s citlivým zažíváním. No nemám já smůlu??? Granule ale baštím ráda, nejdřív to byly jehněčí Hill’s a teď papám jehněčí Happy Dog Neuseeland. S oběma mám dobré zkušenosti, spapám všechno do poslední granulky a záchvat slinivky jsem od té doby nikdy neměla…
Kamarádů mám spoustu. Třeba svýho bráchu Egira, se kterým se vidím často, protože k nám jezdí na víkendy, to pak mám víkend plný takových blažeností, jako je okusování jeho tlamy nebo pacek, tahání se o hračky, lítání po venku ve dvou (to je teda úplně jiný než jen sama!) anebo taky spaní ve dvou. To je taky moc fajn, protože mě Egir obejme předními tlapkami, položí si na mě hlavu a já jsem spokojená, že mě někdo hlídá. Další kámoš je vlastně kámoška, 6ti letá německá ovčanda Dixinka, která k nám taky jezdí na víkendy. Je to taková moje máma, hrajeme si spolu, jenom musím dávat bacha, abych to nepřehnala, to by si mě Dixi srovnala. Je to prostě už dáma…a navíc policejní služební pes. Ještě miluji Kima - žíhaného boxera od naproti, Breda – obrovského německého ovčáka z Letné a všechny další pejsky kteří jsou ochotni si se mnou hrát.
Vůbec nevím, že se jmenuji En Amie, což znamená francouzsky „jako přítelkyně“. Nezní to sice špatně, ale já jsem pro všechny Aminka, Amča, Amuška, Amušátko nebo prostě Ami. Jo, taťka mi taky říká Aminokyselina, ale on si vymýšlí takový praštěný jména pro každého, tak ho neberte vážně.
Panička je posedlá tím, že se mnou musí složit alespoň ZVV1, takže už od 4 měsíců chodíme na cvičák. Nejdřív jsme chodili do Braníku, ale tam se nám nelíbilo, tak teď chodíme do Letňan a jsme tam moc moc spokojený. Umím spoustu věcí a co umím, to nezapomínám, takže všichni říkají, že jsem moc šikovná. Jen ta panička mi to občas kazí … ach jo, ale ona se fakt snaží :-) Tohle léto (2006) jsme strávili na psích táborech celkem 4 týdny, což je teda pořádná darda, ale já si to užívám. Jsme všude spolu s Egirem, spíme s páníčkama ve stanu a všechno se točí okolo nás, tak co bych si mohla víc přát? Taky jsem přes léto složila dvě zkoušky na výbornou, zatím jen ZZO a ZOP, ale panička je spokojená.
Jestli chcete vědět, co už jsem všechno zničila, tak musím po pravdě říct, že já už si teda nic nepamatuji. To jen panička mě všude ztrapňuje a při každý příležitosti připomíná, jak jsem rozkousala kabel od televize, potom koaxiál, potom překousala kabel k notebooku a notebook pořádně poškrábala, protože jsem asi tušila, že se to dá i otevřít. Okousané boty a kabelky prý už ani nepočítá. Od té doby, co se poučila a začala si konečně všechno před odchodem do práce schovávat, už nic nekoušu, jen občas stáhnu nějaký ten květináč (třeba za poslední 3 měsíce jen čtyři) a rozsypu hlínu po celém obýváku. Nejlíp se to vyjímá na našem bílém koberci z pravé ovčí vlny, který je pod jídelním stolem. A pak že nemám smysl pro estetično!
pozn. Lence patří náš dík za příspěvky a překladatelské služby :-)
