Jak jsem se seznámila s Baronkem

Na 22.8.2006 mi páníček domluvil venčení s dalším "blonďákem" z Prahy. Zřejmě asi bude nějak zatíženej na jedince mě podobný, protože už celý den předem mi pořád opakoval, že zítra uvidím Baronka, jak se těším, jak si zaběhám …atd. Ten den páníček přiběhl do bytu a jal se mne tahat na procházku. Což o to, to já jdu ráda, ale teď jsme byli venku asi do minuty. Šli na travnaté prostranství před barákem a… tam stál on. Hned jak jsem ho uviděla, nasadila jsem buldozeří tempo a páníček chtíc nechtíc mne musel následovat. No co Vám budu povídat, napřed to klasický představování očuchávání, pak jsem musela taky vyzkoušet, jestli s ním bude sranda. Po uvítací ceremonii a mé malé vítací nehodě (což se mi stává maximálně jednou za 10 let) jsme z Podolí vyrazili vzhůru na Vyšehrad. Samozřejmě jsem musela být svému novému kámoši co nejblíže, takže jsem se polo škrtila, polo vláčela páníčka za sebou- sice mám jen 23 kg, ale když chci a páníček si netakticky vezme flexi vodítko, abych měla trošku volno, tak mu jsem schopná ty pracky i urvat. Po nekonečné chvíli jsme polomrtví a žízniví dorazili na Vyšehrad ke stánku s občerstvením. Lehounce jsme s Barónkem popili (já cca 1 litr vody) a "způsobně se usadili vedle páníčků", což nám vydrželo asi 5 minut, páníček už měl tak vytahané přední packy, že mě pustil na volno, což se setkalo u Barona s reakcí a to, že na mé laškovné provokování taky reagoval běháním, z čehož asi jeho panička neměla moc velkou radost, protože ruku s vodítkem si mohla ukroutit.Tak jsem musela taky "nakrátko". Tak jsme se chvilku pošťuchovali a skákali na sebe, vodítka propletená všude kde to šlo no a pak si Baronek začal tak nějak divně hrát, skákal mi na záda a podle jeho blaženého výrazu se náramně bavil. Ale tohle se mi nelíbí, když si nemůžu taky hrát a nevidím na něj, což jsem mu také jemně naznačila (cvakáním čelistma ve vteřinových intervalech a vrčením). Pak nás páníčci konečně vypustili oba na volno- no to bylo radosti, Můj kámoš mi zdatně sekundoval a hrál si, jako by byl můj štěněcí vrstevník, což také páníček zdokumentoval. Tak jsem "terminátorovi" (Baron má každé oko jiné) musela dokázat, proč mi doma už nějaký ten pátek říkají motorová myš, ale musím přiznat, že se držel skvěle. Naše radovánky ale bohužel přerušil déšť, což o to, já v dešti získávám ještě 50% na energii, ale páníčkům to nějak nevonělo a Baron toho měl očividně taky plnou houbu. Naposledy jsme se společně způsobně napili z jedné misky-je to fakt gentleman, nechal mě pít první, a odebrali jsme se k odchodu. Chudinka můj čumáček to opravdu trošku přepískl a jelikož má problémy se srdíčkem, trošku chroptěl. Jak jsem se dozvěděla později od jeho paničky, vůbec na tom nebyl dobře a musel k doktorovi na injekci na ředění krve a na uklidnění. Holt boxeři,ti lítají do padnutí. Takže varování ministerstva zdravotnictví zní.: Mery ve větším, než malém množství může vážně škodit vašemu zdraví. Haf.